Zbavte se Fobie z Pavouků

Strach vs. Fobie

Strach. Obyčejná lidská emoce, která – v rozumném množství – nám pomáhá přežít. Ale co když náš strach přeroste k neodůvodněnou fobii? Pouhá myšlenka na téma fobie roste v panickou reakci a úzkost, která nás přinutí vyhnout se daného předmětu.

Je nezbytné si uvědomit, že naše fobie není odůvodněná, panický strach je nesmyslný, objekt našeho strachu opravdu není hrozba našeho života.

Michal a já máme fobii z pavouků. Víme o tom. Když pavouk se omylem objeví v našem domě (Evropský pavouk, který roste maximálně 3 cm), obvykle následuje půl hodina dlouhá debata o tom, co s ním dělat a boj o to, kdo bude se přiblíží k pavoukovi. Myšlenka jet do Jižní Ameriky a spát někde v divočině ve stanu nebo v baráku, tak vyždy cítím úzkost. Protože pavouk se může snadno dostat do stanu nebo kabiny. A pavouk bude větší než 3 centimetry.

Zbavte se své fobie

Ale jít na dobrodružství do Jižní Ameriky je náš velký sen. Rozhodli jsme, že náš sen nelze ohrozit z důvodu fobie a rozhodli jsme se, že budeme bojovat proti našemu strachu. Naštěstí ZOO Praha provozuje pravidelný kurz s názvem „Get Rid z Your fobie“. Tento kurz je zaměřen hlavně na strach z hadů a pavouků, a jeho cílem je přesvědčit účastníky, že těchto roztomilých zvířat se nemusíme bát. Na konci dne si všichni účastníci příležitostně dotknout jejich obávaného zvířete a dokážou tím, že nemají strach.

Den kurzu jsme vstali velmi brzy. Znáte ten pocit před důležitou zkouškou? Nepatrný třes v oblasti žaludku, strach, že budete dělat přesně to co nechcete, ale že pokud to uděláte, váš život bude o něco lepší, opět ve stejnou dobu? Čím více se blížíme do ZOO, tím více vystupňovaly naše nervozita. Díky skvělému lektorovi Františeku Tymrovi, který nás provázel celý den jsme se, ale nemuseli bát. Den byl velmi náročný – Začali jsme s teorií o strachu a fobii obecně, museli jsme se dotknout části zvířat, kterých se bojíme („exuviae“ nebo-li kůže, přerostlého pavouka nebo hada), navštívili jsme pavilon indonéské džungle, kde jsme viděli 10cm velkého pavouka, o který je asi jen dva metry od návštěvníků, kteří nemají ani tušení, že tam je. Na konci odpoledne jsme všichni byli unavení, ale to nejdůležitější nás stále čekalo.

A nakonec… jsme se dotkli pavouka!

Byla jsem překvapena, že většina lidí, kteří tvrdili, ráno se bojí pavouků, ochotně šli k psacímu stolu a natáhli ruce, na kterých se pomalu plazily 3 obrovské tarantule. Dokonce i Michal neměl žádný problém s ními. Stála jsem stranou, dokud si ostatní nevšimli, že jsem ještě nenašla odvahu natáhnout ruku. Nicméně skupina nadšení mě přemohlo, přistoupila jsem blíž a nechala tarantul dokráčet na mou dlaň. V té chvíli se mísilo nekonečné množství emocí ve mně – strach, úleva, radost, hrdost… a slzy spontánně začali proudit na mé tváře.

Byli jsme naprosto ohromeni, když jsme odcházeli domů. Nemůžu říct, že nemám strach z pavouků, už. Ale mohu říci, že už nemám fobii. A teď, nedovolím, aby zkazili naši cestu. 

Přežili jsme pavoučí teror. Nyní jsme připraveni na naš jihoamerický dobrodružství.

Jaký je váš největší strach? Máte nějaké fobie?