Ke Hvězdám

San Pedro de Atacama,ležící v Chile, je město známé z mnoha důvodů. Jedná se o bránu do Salaru zajisté, přechod na bolivijskou stranu a také se kolem nachází neskutečné přírodní bohatství. To jsme ale přeskočili, a to z důvodu, že jsme shledali, že všechno, co je zde, jsme již viděli na bolivijský straně. Respektive ani tak jsme to  neshledali my, ale řekla nám to místní průvodkyně, že pokud někam chceme jet, tak uvidíme pouze další plameňáky, další jezera atd. a rovnou nám řekla, že to nemá cenu. Důvod, proč jsme také nikam nevyrazili, byly ceny, které byly velmi vysoké oproti Bolivii.

Zajímali nás prakticky dvě věci. Pozorování hvězd na poušti a ALMA.

Pozorování hvězd je vtipný příběh, kterému jsme se smáli nejenom my.

Přes den jsem si koupili zájezd do pouště na 23.00hod. Klára začala být nastydlá, opravdu se cítila špatně a celou dobu jsme se přesvědčovali, abychom nezaspali večerní představení oblohy. Když jsme dolezli na stanoviště, odkud se odjíždělo, agentka z kanceláře vyšla ven a zeptala se, jestli něco nepotřebujeme. Podívali jsme se na ní a řekli jí, že tady čekáme na zájezd. Koukala na nás, asi jako my na ní,… vytřeštěně. No, ale to jste tady pozdě, řekla. Cože? Vdyť je za 10 minut 23.00. Na to ona,… ne je 0.50. Nevěřícně a strnule jsme na sebe koukali a dívali se na každého a každý na své hodinky. Jaký je tu posun oproti Bolivii? Zeptal jsem se. No… + 1 hodina. S povzdechem jsem se zamyslel nad tím, co nám řekl náš řidič ze Salaru…Přeřiďte si časy o – 1 hodinu. Dávalo to smysl, protože Chile je více na západ, ale samozřejmě také se táhne až k Antarktidě a zúžení země na jihu ji zase vrací zpět. Spíše jsme byli vyděšeni a absolutně konsternovaní. V Chile jsme totiž byli už 48 hodin. Nebudu říkat, že na oběd jsme tedy chodili třeba v 10.00 . Domluvili jsme se  nakonec , že půjdeme příští den.

Do hlubokého vesmíru s ALMA

Druhý den ráno nás ale čekala jiná mise, a to dostat se na Evropskou rádiovou observatoř ALMA, kde návštěvní dny byly sobota a neděle. Problém byl, že čekací doba, díky velkému zájmu návštěvníků byla 3 měsíce na toto velmi zvláštní zařízení, prakticky jediného druhu na světě.

ALMA, nebo-li Atakamská velká milimetrová anténní soustava, nebo- li ve španělštině DUŠE, je totiž nejvýkonnější, dá se říci, „teleskop“ na světě. Ale žádné teleskopy v zařízení nenajdete. Pozorování hvězd se provádí pomocí obrovských přijímačů, které zaznamenávají všechny druhy záření. Takže například ALMA objevila, že se nachází v hlubokém vesmíru cukr, nebo – li základní prvek života. 66 přijímačů je zkonstruováno od tří zemí – Japonska, USA a Evropy, která má v projektu většinový podíl. Japonské se nepohybují a tvoří srdce teleskopu, zato ty od USA a EU se pohybují, a to v až do nepředstavitelných 16 km. Až dechberoucí je, že všech 66 antén musí být přesně umístěno s maximální odchylkou 20 mikrometrů. Jedná se o nejambicioznější vesmírný projekt na Zemi. My jsme ovšem satelity neviděli v akci, jelikož se nachází ve výšce přes 5 000 m. Nejdřív tam prohlídky jezdily, ale třetině lidí se udělalo v autobuse špatně z vysoké nadmořské výšky. Takže to zrušili. Fotka je z oficiálního webu 🙂

Odjezd byl ze San Pedra autobusem v 9.00. Hodili jsme se na čekačku, na 12.03. ( shodou okolností je to dnes, kdy píšu blog 🙂 ) a šli jsme zkusit štěstí. Nejdřív šli ti, co byli objednaní a na waiting listu, poté přišli ti, co nebyli nikde napsaní. Poslední dvě místa!!…zahlásal náš průvodce. Byli jsme před autobusem čtyři. Tak kdo přišel dřív? Zeptal se průvodce…Klára hned zahlásila a vešla do autobusu. No a já jí jenom následoval. Tak jsme se dostali na toto skvělé zařízení.

Dozvěděli jsme, že ALMA zkoumá především to, co nikdo nikdy neobjevil, takže zaměřuje slepé body s naprosto nejistým výsledkem, že něco objeví. Proto tedy v názvu je „DUŠE“, zkoumá duši, neznámo ve vesmíru. Byli jsme se podívat na jeden z příjmačů, který se zrovna opravoval, do technické místnosti a kontrolní místnosti. Jako poslední jsme si mohli prohlédnout speciální dvě vozidla, které satelity přemisťují a také je vyvážejí nahoru.

Taky zde byl nejrychlejší bezdrátový internet…upload 30 MB. Ani jsem se radši neptal, jaký mají upload po kabelu. Prý dráty mají natažený ze Santiaga. Ale do San Pedra vzdáleného asi 30km to nenatáhli, tam je internet pořád satelitní 😀

Konečně na hvězdy

Tentokrát jsme měli čas zarezervovaný na 21.00, jelikož ve 23.00 nebylo místo, ale nám to nevadilo. Dojeli jsme kousek za město a zde byl připravený stan, kde proběhla přednáška, co jsou to hvězdy atd. No, po pravdě, vše jsme věděli, učivo základní školy. Pak jsme přistoupili k dalekohledům. No…podíval jsem se jednou a nic jsem neviděl a hledat hvězdy mě k smrti nudilo. Vyndal jsem tedy fotoaparát a začal fotit noční oblohu, což mi připadalo stokrát zajímavější…Asi astronom prostě ze mě nebude…